Re: Jak někdy nezvládám kloubit rodinu a práci

To jsi dobrá ty, nějakou dobrovolnou práci pro školu už vůbec nedávám. Moje maximum je, že něco napeču, případně se jednou za půl roku urvu jako doprovod na nějakou mimoškolní akci.
Jasně, že ta maminka to nedělala s vidinou, že jí to musím nějak oplatit, je to prostě hodná ženská, co přemýšlí a když vidí osamělé dítě spolužáka, dojde jí, že je něco asi špatně. Jasně, že bych udělala to samé. Ale umět přijmout pomoc, zvlášť od lidí, jak tu někdo výstižně poznamenal, "kterým do nás teoreticky nic není", je vlastně docela těžké.