Re: Ruský medvěd

Schmeisser 44 a Kalašnikov 47 jsou si napohled velmi podobné, ale uvnitř zas tak moc ne. Schmeisserem se Kalašnikov inspiroval opravdu jen v něčem, něčím jiným zase v něčem, ale celková konstrukce, kombinace toho všeho, byla jeho vlastní. Kalašnikov byl opravdu hlavička, výtečný, přemýšlivý mechanik, měl mimochodem vychozených jen 7 tříd základky.

Nicméně po AK-47 už byl další rozvoj ruských lehkých zbraní poháněný přímou inspirací ze Západu. Třeba ten AK-74 byl inovovaný původní model, předělaný na menší ráži poté, co Rusové díky válce ve Vietnamu zjistili, že Američany používaná ráze 5,56 je účinnější než ráže 7,62, která zůstala z dávné minulosti.

Podobně zastarala i ruská vojenská doktrína, kdysi taky světová špička. Byla však postavená na masovosti, zděděná z horečného předválečného zbrojení, druhou světovou válkou zdánlivě potvrzená jako nejlepší. Tato doktrína říkala, že není potřeba mít špičkovou techniku, že stačí obstojná, hlavně ať její hodně, dá se snadno a levně vyrábět ve velkém, a ovládat ať ji může voják i po krátkém zacvičení - opak, ztělesněný wehrmachtem, byl přece poražen. K bojovému nasazení pak patřila masivní dělostřelecká příprava, velké soustředění obrněnců a hodně pěchoty. Jak moc to zastaralo, ukázal Irák v roce 1991; těsně před válkou i nemálo vojenských odborníků soudilo, že šance jsou poměrně vyrovnané, že je Irák dobře vyzbrojený a bude se odhodlaně bránit... Západní armády šly dražší, ale účinnější cestou: technologickým zdokonalováním výzbroje, snižováním stavů - profesionalizací - a lepším výcvikem.