Re: jak se chovat k dítěti, které je úplné jiné než sourozenci

nejsi ani divná, ani nevděčná. jen se nestydíš za pocity, které máš. to, že o tom přemýšlíš, že si to uvědomuješ je rozhodně plus. myslím, že nejmenší si tvoji pozornost určitě vynutí, řekne si co potřebuje, jak bylo řečeno v diskusi.
když si vzpomenu na některé svoje pocity když byly moje děti malé, stadím s eještě dnes a ani bych to asi nahlas neřekla.
plně chápu, co jsi napsala a navíc obdivuji, že jsi toho schopná. kritické hlasy v diskusi raději ignoruj. i z reálu znám matky, které každou myšlenku, která připomíná "špatnou matku" (ty jí rozhodně nejsi) rovnou zavrhnou a nikdy nepřiznají.
držte se, všichni