Re: jak se chovat k dítěti, které je úplné jiné než sourozenci

Jarmilko, já jsem to pochopila. ale právě proto, že jsem si zlehka prošla něčím podobným, píšu takto. Naše nejstarší dcera je taky dysfatik, no a v kontrastu s nejmladší je to hodně znát - naprosto nejsnazší dítě, bez problémů, jen bude menšího vzrůstu. najednou jako by nebylo nic k řešení, což je pro nás nezvyk. umím i pochopit ty pocity, že je to najednou "nuda", právě proto před nimi varuju. starší děti chodí do školy a já se nemůžu dočkat toho, až začne i ta malá, oproti škole je školka opruz, pro nás. jako by si člověk to svoje už odpracoval a teď je těžké z toho kolotoče vyjít a užívat si a všímat si i těch "obyčejností" a maličkostí, protože na ně při problémových dětech není čas.