Re: jak se chovat k dítěti, které je úplné jiné než sourozenci

Nudný .
No, Evžíčku, neboj, ještě přijdou různé fáze, kdy to bude třeba úplně jinak. Různé změny, životní události...vůbec bych se nebála, že by nepřišla doba, kdy právě tenhle malý bude na předním místě ve vaší pozornosti a nudný nebude ani trošku.
My máme 4 děti a všimla jsem si, že někdy nás víc potřeboval ten, podruhé jiný, že naše pozornost se přesouvala z dítěte na dítě podle jejich potřeb a vývoje...a to výrazně. Až to zvnějšku vypadalo, že na nějaký čas to které dítě preferujeme před druhými.

Jinak si víc rozumím s dětmi, se kterými jsem na stejné vlně, jsou mi jakoby vnitřně blízké...ale z osobní zkušenosti - nejvíc mi "pomohl" náš nejmladší...který taky určitým způsobem "zanikal" v té skrumáži našich dětí...v určitém okamžiku naprosto s přehledem zazářil a pomohl víc, než by třeba zvládl dospělý, a kluk, který ničím "nevynikal", nikdy se ničeho nedožadoval, byl spokojený s tím, co je a jak je...tak nějak si v klidu a pohodě žil, naprosto "zazářil"...a můžu říct, že si toho dodnes vážím a je to naprosto nezapomenutelné.

Každé dítě z našich je jiné, něčím podobné sourozencům a něčím se naprosto odlišuje...některým rozumím víc a některým míň, ale mám je všechny moc moc ráda ...a tak to určitě bude i u vás .