30.5.2015 20:19:37 Koliha
Re: Omdlévání kdysi a dnes
Mám pár starých knížek (dobových románů) a sbírám staré lékařské knihy, z hlediska historie medicíny je to velmi poutavé čtení, s některými nemocemi se dnes člověk už vůbec nesetkává. Např. taková blednička, zcela obyčejná chudokrevnost z nedostatku železa, to tehdy lékaři znali, že pomohou železité preparáty, ovšem pikantní na tom bylo, že vůbec nevěděli proč! "Blednička" tak mohla dojít do stádia, že na to postižení mohli klidně zemřít, kdepak mdloby. Stejně tak ještě po první světové válce mnohé ženy nosily korzety, v Domácím lékaři ze začátku 19. století jsou průřezy trupem takové ženy, že takové ženy snadno omdlévaly, není žádný div, problémy z takto staženého těla byly leckdy mnohem větší, než jen nedostatek vzduchu. Mdloby patřily i tak trochu k bontonu, ovšem dámy omdlely doopravdy, byť příčinou byla opravdu psychika, i duševní nemoci a neurózy se proměňují s časem, zde má prof. Vondráček blahé paměti zcela pravdu, např. valeké hysterické záchvaty dnes nevidíme, stejně tak ty "hysterické" mdloby.
Kolem mne se omdlévá docela dost, ale příčinami bylo většinou pokles tlaku, vydýchaný vzduch, pohled na něco nevábného (asi lze přiřadit k "nervovým" příčinám), už se to tu kdysi v nějaké diskusi rozebíralo. Já jsem neomdlela nikdy, ale myslím, že párkrát jsem měla asi našlápnuto, mám však vysoký tlak a než jsem stihla omdlít, šla jsem si někam sednout. Naposled, když mi zvíře prokouslo prst
Prst mi ovázali, bolelo to jak čert, pokračovala jsem v práci, ale najednou jak kdybych byla pod vodou nebo co, tak jsem si šla radši pro vodu a napsat "urgentní" esemesku
Odpovědět