Re: Nároky a zklamaná očekávání

No, já vím, že kdyby se mým dětem rozbily hypotetické brejle a já zrovna neměla na nové, tak bych se o tom při návštěvě zmínila taťkovi - hele, dítě si roztřísklo brejle - a on, protože obvykle měl představu, jestli vycházím těsně nebo v pohodě, by v "těsném období" nadhodil "hele a nemám ti dát? Ať můžeš koupit pořádné". Načež bych, podle situace své, řekla buď, že moc děkuju, nebo že moc děkuju a za měsíc vrátím... (No a kdybych věděla, že taťka sám má "těsné období", tak bych se o rozbitých brejlích nezmiňovala ani omylem)

Ostatně, když jsem začala pracovat a taťka byl zrovna bez práce, zaplatila jsem jednou brejle mladší sestře (Pak jsem na to totálně zapomněla, připomněla mi to až ona, když mi cca deset let na to přispěla na moje skla, to jsem byla po rozvodu na hraně kolapsu finančního a ségra si všimla sama.)