Re: Kam až je člověk ochotný jít v pomoci dítěti?

Asi bych se zpočátku snažila pomoct - domluvou, radou, psychologem, záleží na situaci. Ale kdybych viděla, že ty peníze beznadějně mizejí a já zapadám do dluhu, pevně věřím, že bych to utnula. Upřímně mám málo pochopení pro dospělé lidi, kteří sekají dluhy. Myslím, že bych byla schopna syna vystěhovat a přerušit kontakty. Ten potlačený pud sebezáchovy si dovedu představit třeba v případě, že dítě spadne do víru vody a já pro něj skáču, ne pro případ, kdy mi dospělé dítě prohrává prachy v automatech případně se ruinuje na drogách.