Poraďte učitelce, jak na zlobivého Pepu

V jedné včerejší diskusi jsem popisovala Pepu, který mi v hodinách trochu zatápí, a já bych moc ráda přišla na to, jak na něj. Název diskuse berte s rezervou.

Pepovi je 12 let, má poruchu SPU, ale bez hyperaktivity. Vyrůstá v poměrně nepodnětném prostředí - maminka není schopná zajistit základní pomůcky do školy, nedohlédne na to, aby si Pepa vzal čepici a zimní bundu v zimě, úkoly nedělá. Pepa má volný režim - zcela chybí hranice, je zvyklý odporovat a mít poslední slovo, a to i ve škole. Není zvyklý sednout a pracovat - jeví se jako hyperaktivní dítě, ale diagnostikovou ADHD nemá, soustředit se umí, práci dokončí, pokud se mu chce. Když má u sebe člověka, který mu radí a pomáhá, je relativně v pohodě. Osobně jsem Pepu stále omlouvala - brala jsem ho jako hyperaktivního, že za to nemůže, že se prostě neovládne. OMYL. Nedávno mi jeho dobrá dušička kamarádka svěřila, že "paní učitelko, Pepa říkal, že on vás jen zkouší a provokuje". KOnzultovala jsem to s kolegy - kolegovi třídnímu toto nedělá, kolega se divil, že mám problém. Jiné kolegyni toto dělá - v tom počtu plné třídy se to ale zvládne myslím lépe, jsou tam děti, které ho táhnou. Další kolegyni toto dělá také. Usuzuju z toho, že má problém se ženami - vyrůstá jen s maminkou, bez otce.
A co konkrétně dělá? Má poslední slovo, na vše:
já: otevřete si sešit
on: mám ho otevřený (ne, nemá)
já: prosím, přesedni si, abys lépe viděl na tabuli (změna učebny, přesedl si na test, poté ale neviděl na tabuli na výuku)
on: ne, nechci, chci být tady, a proč ...
trvám na svém, svého dosáhnu, ale je to za cenu, že ztratím 5min dohadováním a tím, že mi rozhodí zbytek skupiny - mám relativně malou skupinu, která je velmi slabá, takže takový projev je hned vidět a chytne se mi toho dítě, které má samo se sebou problém. začne:
Tonda: paní učitelko, Pepa ....
já: Tondo, nechej Pepu a starej se o svou ....
Tonda: ale paní učitelko....
do toho začne Jára na Pepu posunky ... Pepa začne na Járu, ať mu nic nedělá. Jára je na hranici LMR, jsem ráda, že mi začal dobře pracovat, že je aktivní, ale nezvládá vyrušení. Jára se zklidní, Tonda po chvíli taky, Pepa nepřestane.

za dnešních 5min ze začátku hodiny jsem mu stačila zabavit gumu, se kterou mlátil do lavice, pak následně lepidlo, které si vytáhl z penálu a začal koulet po lavici, a když už neměl co by, tak vzal fixy a začal je hlasitě přerovnávat.

dneska jsem se vytočit nenechala. to bylo fajn. poraďte, co s ním. tím, že je schopný to nedělat kolegovi, že to dělá méně ostatním - dělá, ale méně, ale jde o vedení, tam si tolik nedovolí, vím, že to fakt dělá naschvál.

zatím mě napadlo, dávat mu do žk razítka "škleby" za špatnou práci v hodině, a za určitý počet šklebů poznámku. poznámky, které jsem napsala doteď (beru je jako info pro rodiče), matka jen podepsala, ale nebere je vážně. maminka byla ve škole několikrát, to samé dělá i starší syn. pro mě z toho vychází, že má problém s nastavenými hranicemi, jsem docela přísná, kázeň si držím, a chci toho po nich přiměřeně (snad, doufám). že je to prostě rozmazlené dítě, které mě chce vytáčet (a já blbec mu na to skákala).