Re: Sdílení smutků a radostí

No, kdyz mi treba nejaka maminka autistickeho ditete povida o starostech, ktere kazdodenne proziva, tak ja ji reknu, jak je to u nas a nepokladam to za mluveni o sobe, ale proste za sdileni podobne zivotni situace. Nevim, mozna to ctu blbe, ale kdyz ja se nahodou s necim sverim, tak jsem rada, kdyz ten druhy mi povi, ze proziva nebo prozival neco podobneho a nejlepe s dobrym koncem Nepovazuji to za pretahovani pozornosti na sebe, ale za ukazani svetla na konci tunelu, sdileni zkusenosti.