Re: Rozhodnutí v práci - jak byste se zachovali/y?

Není to otázka ani tak svědomí jednotlivce, jako principu.
Nemůžeme se divit, že si tu kdekdo dělá, co chce a ještě se směje prostému lidu do obličeje, když takto funguje celá státní správa, obecně celá politika...
A pokud se objeví někdo poctivý, je smeten, ještě než se nadechne, takže raději drží hubu a krok.

Tento systém se nikomu nelíbí, ale většina ho volí spolu s politiky, tak co by se hovada nechovala jako hovada - "okrademe vás, protože na to máme x způsobů, budeme vám lhát nebo prostě říkat drze pravdu do očí - vám je to jedno, ovce, stejně nám to hodíte..."


Menší prů.ery nebo pochybení se nějak zametají všude, tak to holt chodí, ale toto už mi jako malý prů.er nepřipadá.
Takže s největší pravděpodobností 1. a preventivně bych se začala ohlížet po jiném zaměstnání Pokud jsem s to dostat se na uvedenou dobrou pozici, určitě nepůjdu šroubovat k pásu do kolbenky...

Nehledě na to, že to nebude poslední morální dilema, pokud na tom místě setrváš.
Je ovšem možné, že časem otupíš a bude Ti to jedno (to je - dle mého názoru - další forma loajality: lhostejnost, otupení, apatie... prostě neřešit a nepřepínat )