Re: Dušičky a hřbitovy - a nebo hřbitovy a Dušičky

Jentak, moc hezký zážitek měl před cca 16-ti lety můj táta. Nebylo to tedy období dušiček, ale byl se podívat na hrobu svých rodičů a předků a když odcházel ze hřbitova, tak za ním utíkala stará paní, oči zalité slzami, že je určitě ten a ten a že je celý jako jeho táta... a že u nich kdysi dávno pracovala jako služebná... vím, že u ní táta pak strávil celé odpoledne a dozvěděl se spoustu věcí, které nevěděl, protože jeho rodiče oba velmi brzy zemřeli (tatínek nepřežil odebrání majetků státem) a jeho maminka zemřela při autonehodě mladičká... To jsou prostě ty věci, které člověk může zažít tam, kde jde za někým blízkým...