Re: Dušičky a hřbitovy - a nebo hřbitovy a Dušičky

Zerat - jo, přesně. Manžel se byl letos v létě podívat do rodiště jeho otce na Slovensku - jedna vesnice na konci světa v horách na Slovensku. S kamarády si udělali prodl. víkend a oni, že když tam jsou blízko, tak že se jede. A zastavili u prvního člověka, který pracoval u svého domu a ptali se na hřbitov a manžel mu řekl, proč tam chce jít. A ten chlapík hned, že u něj mají zaparkovat auto, že půjde s nimi, že je taky z rodu a že celá ves kdysi byla ve svý podstatě jedna rodina a že tam je ještě pár starousedlíků a že půjdou všichni. A tak šli, on tu a tam zaběhl do nějakého domu a přidal se další, až jich prý bylo dobrých deset /jen z té vsi/. A povídali, z jaké větve že je, chodili po hrobech, vyprávěli a dokonce tam mají pomník za hrdiny padlé v první a druhé světové a pár známých jmen prý může být manželových příbuzných. Manžel tam chce jet v létě, na faru a zjistit podrobnosti - tak uvidíme. Ale ten první člověk je pozval k sobě na čaj a kafe a loučili se prý jak staří známí a ať zas dojede s celou rodinou - říkal.