Re: (pra) rodiče na druhém konci republiky

Lído,

no a teď si vem, že byste měli totéž, ale třikrát tak daleko a neměli byste prachy na neustálý cestování.

Kdyby ten manželův strejda chtěl mermomocí zůstat u sebe, tak bychom to prostě NEZVLÁDLI - zajišťovala jsem to většinou já, protože jsem OSVČ a bylo to pro mě časově snadnější. Byly týdny, kdy ho bylo potřeba zavézt třeba 2 dny po sobě k doktorovi, sežralo to pokaždé půl dne, ale kdyby byl zůstal u sebe, tak by to sežralo celý den (hodina cesty k němu, hodina do špitálu, tam nějaké čekání, pak hodina cesty k němu, o hladu bychom ho tam asi nenechali, takže příprava nějakého jídla, případně nákup, pomoc s úklidem, s obstaráním zvířat, hodina cesty zpátky, plus doma děti, které bylo potřeba ještě vyzvednout ze školy, případně nějaké kroužky, vlastní domácnost, a práce v noci.

Pokud to MÁ jednodušší řešení (a toto mělo), tak jsem sorry, ale jak jsem ochotná pomoct, tak znám svý limity, a on prostě nebyl v situaci, kdy by si mohl diktovat podmínky, protože kdyby chtěl zůstat doma, tak bychom to prostě NEZVLÁDLI, kdežto když byl u nás, tak se to dalo.