Diskuze : Hlavní : Péče o seniory

Kudlo - souhlasím, je to těžký. Ale jak se to asi řeší? Už jsem tady psala, jak máma pořád padala - dneska víme proč,idiotka obvodní jí snižovala tlak tak, že ona se fakt motala a padala. My nevěděli, přece chodí k lékaři pravidelně,nevěděli jsme, že její léčba je špatná. A máma byla neustále samá modřina - když upadla, tak to byly jelita přes celý zadek, záda, nohu, ruku - a fakt jelita od černý po žlutou.
A když jsme s ní byli u denzocosi, tak tam se svlékla a doktor se vyděsil a prej - nebojte, nebije je vás někdo? Musím říct, že to tak vypadalo a já tenkrát nevěděla, že takhle modře vypadá. Ve mně hrklo a tchýně se zaculila, zatvářila a prej - no to já nemůžu říct, ale ne, nebije, nebojte. Já být doktorem, tak se bojím, že ji bijeme - přesně tak to řekla.
Jestli věřil nebo ne - tenkrát jsem koukala na sebe. Ale kdyby řekli, že ji bijeme, tak by prostě šupajdila do ústavu - jako kdo by se teda o ni staral? My bychom nemohli,protože seniora přece týráme a její druhý syn na ni s.al už tehdy a se.e pořád - jen tak, ne ze zloby, ale přece má svůj život a on se nebude starat.
A nedávno znovu - dostávala silné léky na ředění krve a já jí dávala ty injekce - a doktor, že prej musíme dávat pozor, že by mohla krvácet. A i když jsem se snažila, že fakt měla za tři dny modrý břicho. Byla jsem z toho hotová. A tak jsem chtěla vědět, jestli jí to píchám nějak blbě a nebo je to důsledek toho ředění krve. Tak ji manžel vzal silně za zápěstí a co to udělá. Udělalo to modřinu.
No a při další kontrole ukazuju doktorovi to břicho a říkám - koukněte, asi to dělám blbě, jak má zmodřený to břicho. On prohmatal a prej - ne, to dělá to ředění, to se nebojte. A ona zdvihla rukám a na překvapenýho doktora - no a tohle mi udělal syn, víte jak to bolelo a jak se mnou smýkal. Přitom to tak nebylo - on ji ani nechtěl zmačknout, ale já nemám sílu, tak musel - a pořád se ptal, jestli to není moc - a ona že ne. A u doktora najednou pomalu že ji bije.
Já vím že se i senioři týrají, ale jestli mě obviní, až zase z ní něco vypadne, málo platný, půjde do ústavu - ne za trest, ale pro svou ochranu. Co jinýho. Tady prostě nefunguje v takových případech soc. péče, je to pořád jen úředničina - stejně jako u dětí.

když to je těžký.

Já naprosto chápu zoufalství tý rodiny, ale to okolí jako cizí lidi nejsou soudci, aby měli povinnost vyslechnout obě strany (a nikdo nemá ani povinnost jim nic vykládat), a když si vezmeš na jedný straně případ, kdy se rodina vzorně stará, ale senior je dementní a vykládá, že ho bijou a berou mu důchod a nedávaj mu najíst a nechávaj ho o samotě, a na druhý straně případ, kdy se k němu reálně chovaj hnusně, tak jak to jako člověk zvenčí posoudíš a když to bude ten druhej případ, tak budeš riskovat, že je upozorníš na to, že to někdo ví, a oni ho budou týrat rafinovanějc?

Jako, vem si, že k Tobě přijde stará sousedka a bude si stěžovat, že ji děti obíraj o důchod a chovaj se k ní hnusně. Jak by ses měla zachovat, aby to bylo správně (když na jedný straně ty děti můžou bejt poctiví lidi, kteří se staraj co můžou a už jsou třeba na hraně svých sil, a Ty je třeba nahlásíš policajtům nebo jim něco řekneš ve smyslu proč se nestaraj, a tím je už úplně doděláš, ale na druhou stranu to můžou bejt tyrani a když neuděláš nic, tak ta babička s nima bude mít peklo na zemi?) Protože de fakto VĚDĚT nemůžeš s jistotou ani jedno.

No, ale tohle je těžký.

Protože na jednu stranu je realita taková, jakou popisuješ, na druhou stranu jsou i týraní senioři, a tak tomu okolí snad ani nejde moc zazlívat, že se zajímá.

jentak, souhlasím. naše rodina též byla pro mnohé v okolí za krvelačné bestie, které stařence berou důchod a nechávají ji věčně samotnou. pravda byla taková, že jí děti platily měsíčně nějaké peníze, aby vyšla s penzí a každý den u ní někdo byl, o víkendu pak ona u jednoho z dětí.
co je pro mě dodnes nepochopitelné, tak tohle jí baštil i její tenkrát obvodní lékař,m a to byla kamarád jednoho z dětí. po letech přiznal, že se divil, co se od babi o tom svém kamarádovi dozvídá a mnoho let nepoznal, že je už fakt dementní. a nejhorší bylo, abychom si to připustili i my, zejména její děti. že jí nemůžeme věřit, že si uvařila svíčkovou a na kafi u ní byla její kámoška "bětka" apod.... a že potřebuje setrvalý dohled

ale lidi co se s tím nikdy nesetkali, třeba ve vlastní rodině, tak ti tyhle nuance nevědí, přesně jak píšeš i i žžena nevědí, že "bětka" už je dávno mrtvá a než zemřela, tak v r. 1948 emigrovala do austrálie a tudíž ji babi neviděla 40 let. nevědí, že byla celý víkend u dcery, když jim v neděli večer pláče na prahu, že byla celý víkend sama doma, bez jídla. nevědí, že policajti už ji znají a když ji odchytí o půlnoci na ulici volají nejbližšímu synovi, atd....

jentakj,
s těmi nákupy potravin a blbin... to je taky součást nemoci. Oni už neví, co potřebují, neplánují atd. Poslední dva roky, když jsme babi vzali do obchodu, nakoupila si akorát sladkosti a zákusky. Byla v tom obchodě už jak dítě. Nějaký "potřebuju mlíko, půlku chleba a sejra a dochází mi kafe a zubní pasta" už bylo zcela mimo její schopnosti.