Diskuze : Hlavní : Péče o seniory

Kudlo - těm lidem to nedojde - na, vezmi si, já mám peněz kvanta - pro mladý lidi je litr nic moc a když babi říká, že ty peníze nepotřebuje, tak asi ví. A nedává jednomu, ale více lidem - u nás v tisícovkách nejede - největší má ty pětistovky - ale už jsem se dozvěděla - že manžela jejího vnuka jen tak, nemyslela to ve zlým nebo nějak, mezi řečí řekla, že potřebuje koupit pro svého syna botky a jak jsou drahý - no a babi vytáhla peněženku a rvala jí pětistovku, že by ji urazila apod. Ale oni mají zkreslený vnímání - tohle udělá a pak nutila mýho syna, který fakt není malíř pokojů, ať jí vymaluje byt, že mu to zaplatí - že prej tisícovku, ale materiál ať si koupí sám. Syn se bránil, že ne, že to neumí a nebude dělat a ona pak vykládala po okolí, jaký tisíce mu nabízela a on je tak rozmazlený, že ani za ty tisíce to udělat nechce.
To je prostě složitý. Sehnala jsem malíře a ona se s ním přede mnou dohodla, plácli si a jak zavřel dveře - tak je to zloděj, takových peněz, už ho sem nepustím a já vlastně vymalovat nechci. Tak říkám - do háje, to nemůžete říct dřív, já se vás ptala stokrát. No tak jsem se dozvěděla od její vnučky, že jsme ji chtěli okrást.

Kudlo,
to nemusí bejt pravidelně. Když máš xx vnoučat a xx pravnoučat a při návštěvách (ten dotyčnej se staví třeba 2x ročně) jim vždycky něco "do kasičky, na zmrzku" dáš, tak to nikomu nepřijde divný, průšvih nastane v momentě, kdy už neumíš počítat.

A kdo si to od toho seniora bral?

(to to nevěděl nebo to bylo víc lidí?)

Přijde mi šílený, že si někdo je schopen takto brát od seniora pravidelně větší částky peněz.

My třeba čistě náhodou zjistili /peníze má a chodí si nakupovat sama/, že ztratila schopnost počítat - má vysázet 95,- Kč, tak to udělá, ale má třeba pětikilo a platí 95,- Kč, tak když jí dáš tři stovky a pět korun, tak to sbalí, jako by nic a dobrý. A když zazmatkuje v obchodě a neumí dopočítat platbu za nákup, tak prostě řekne, že nemá brýle a že na to nevidí a nechá pokladní si vybrat. Už vůbec nemá přehled při platbě větší hotovostí než pětistovka. My už jsme tak daleko, že jí vybíráme důchod a musíme jí peníze měnit na dvoustovky a největší bankovka musí být pětistovka. A ty dvoustovky jí spínám na tisícovku.
A třeba mě zarazilo, že psychiatričku normálně obelstila u toho počítání a psaní - prostě si nevzala brýle, strašně ji bolí ruka - takže ani nechce dělat ten test s hodinami, dle mýho by ho neudělala - no ale oni řekli, že to nevadí a koukala jsem do hodnocení a udělili jí za to body, ačkoli to neudělala. Teda u tý u nás - nějak na podzim bychom zas jeli do Prahy - aby to mělo nějaký smysl.

Kudlo - to by ses teda divila. Spousta lidí, snad všichni, se kterými jsem se kdy setkala, si myslí, že demence je v případě, že člověk nevím, kde je, kdo je, nepoznává nic a nikoho, netrefí domů - ale to je ten vrchol.
I já si to myslela - fakt.
Já vůbec netušila, že to, co tchýně dělá, nejsou naschvály, ale projev nemoci a netušila jsem do té doby, než jsme se začali intenzivně starat, že navenek může vypadat zcela OK, ovšem skutečnost je jiná, když se dostaneš blízko.
Kdybys slyšela, co všechno jsem se dozvěděla z okolí - protože on zná zase rodiče a prarodiče mých kamarádů a s nimi se tu a tam baví - a někteří, když mě potkají, tak se zeptají na to, co slyšeli.
Od - bereme jí peníze, musí si o vše říkat, nesmí jít sama nikam, to jí zakazujeme, musí jíst léky, který ji sami naordinujeme, nesmí si sama nic koupit, to by bylo strašný zle - až po - na všechno jsem sama a přijdou si vypít jen to kafe.
Já už toho slyšela a když řeknu - no, máma má určité stádium demence - ale jdi, to není možný, já ji viděla a mluvila s ní - takhle kdybych v jejím věku vypadala a kdyby mi to myslelo.
Tak říkám - no, moc si to neidealizuj, aby tvé děti pak nevisely na švestce.
Spousta lidí to opravdu nepozná, dokud se s tím osobně nesetká.