Re: Chudoba senioru

Půlko,

ale svědomí mnohdy občůrává samo sebe.

Odbočím, ale co třeba týrané ženy, kterým "svědomí" velelo, že musí být s mužem v dobrém i ve zlém, i kdyby je třeba umlátil, i kdyby ubližoval jejich dětem?

Co svědomí rodičů, kteří mají některé z dětí "vyčůrané" a to dokáže tak mistrně zabrnkat na strunku jejich svědomí, že pro něj udělají všecko, zatímco pro to druhé, soudnější, kterému by něco takového bylo trapné, je to ani nenapadne?

Tím nechci říct, že svědomí by bylo špatné, to vůbec ne, ale není úplně neomylné a asi bychom občas mohli používat i nějakou rozumovou korekci. Myslím, že tu už dost lidí psalo o počínání svých blízkých, které se nezúčastněnému jevilo jako evidentní citové vydírání, dotyčný z toho byl sice nešťastný, ale svědomí (podpořené šikovným manipulátorem) mu radilo "je to přece rodina, tak MUSÍŠ... až k sebezničení.

A tím skutečně neradím, abychom se na staré rodiče vykašlali a nepomáhali jim.