Re: zařízení pro imobilniho seniora se stomií

Je to tak, rodina byla smířená se vším, když byl v umělém spánku a dávali mu jen ty hodiny života (selhávaly mu orgány, rozvíjela se sepse atd.)tak se sním nejbližší přijely rozloučit, držely ho za ruku, loucily se s ním atd...přežil,... ale stav, kdy mu nedávali šanci na přežití trval dalších několik týdnů, ještě 2 dny před vánocemi, kdy už byl z umělého spánku probuzen a převezen an tu Internu, zněla slova lékaře, ze je to otázka jednoho az dvou dnů, nejvýse týden a ze on se nikdy nemýlí v prognózách...presto prezil, vsichni nad tím zasli,...medicína sice umí obcas zázraky, ale ne vzdy je to ku prospechu, bohužel...prezil - jenze v jakém stavu...Pred operací byl plne sobestacný, chodící,schopný dokonce zapnout pocítac a krátce odpovedet díteti na e-mail, prohlédnou si fotky vnoucete, poslané e-mailem, precíst zprávy na Netu...A ted? Samozrejme jsou jeho nejblizsí rády, ze zije, na druhou stranu je to pro nej trápení v jakém je ted stavu a díky tomu se trápí i jeho nejblizsí, propadají depresím, ze se nedokáží o nejbližsího clena rodiny postarat doma az do konce, kdyz uz se s touto zkutecností tak nejak smíří, tak zase musí samy shánet, kam ho umístit a jsou z toho vseho obe blízko zhroucení...