Re: Sebeláska

Libiku,
to nevím, podle mě ten pocit nelásky a zároveň nemilováníhodnosti prostě v člověku je. Mám to taky odjakživa. Ono to s tebou jde, protože jako nemilované dítě se pak nemiováníhodně asi i projevuješ vůči vrstevníkům a stáváš se tak snadnou obětí pro někoho, kdo tě spíš jen využije. Kdo chce opravdu milovat, se takovému člověku vyhne. Ono je totiž hodně pravda, že kdo nepřijímá a nemá rád sám sebe, nedokáže mít opravdu rád ani ostatní. A teď už jsem v takovém tom bilancovacím věku a ten pocit, že prakticky celoživotně žiju bez lásky, ať jde o jakoukoli formu, je celkem naprd. A tím myslím i třeba lásku mateřskou, kterou jsem v té pravé formě nedostala a ani bohužel nedokázala dát. A taky si uvědomuju, že když jsem měla možnost si aspoň nějaké přijetí "zasloužit" třeba svojí užitečností a nepostradatelností pro rodinu, tak jsem v tom selhala.
A tak je celkem možné, že dcera za pár let bude řešit to samé a taky zobat prášky nebo zobat nebude, ale zapškne