11.6.2017 9:09:31 Li.
Re: Co s nemohoucimi prarodici...
Jako bys mluvila o mých tchánovcích. Nejprve jsme jim pomáhali tak, že tam jednou týdně chodila zdr. sestra, která tchýni myla. Každý víkend jsme tam jezdili (Praha-Brandýs n.L.) a vozili navařené jídlo (rozvážku jídla tchán odmítl). Pak se zdr. stav tchýně zhoršil natolik, že tchán už nestíhal. Sehnali jsme pečovatelský dům nedaleko našeho domu. Tchán dál hnil ve smradlavém bytě. Po sedmi letech tchýně zemřela. Tchán ji po roce následoval. V současné době jsme ukončili vyklízení bytu (několik kontejnerů) a snažíme se byt prodat.
Píšeš, že jsi z Prahy. Pak zapomeň na vymoženosti jako jsou LDN. Zjistíš, jako my, že těch lůžek je tak málo, že nemáš šanci. Zapomeň na domovy důchodců - berou stařečky, kteří jsou samostatní. Takže jestli tchýně zůstane ležákem, v Praze jen tak neuspěješ. Jak říkám, my jsme nakonec místo našli v pečovatelském domě (50% podíl města a 50% podnikatel), kde tchýně ležela na pokoji se dvěma dalšími důchodkyněmi. A cena zdaleka nebyla lidová - 15 tisíc měsíčně + hygienické potřeb (pleny, mýdla apod).
Odpovědět