Re: Život se sobcem

Liško,
já taky. Nesnášela jsem to tam hrozně. Ale nešlo jen o papouškování, to bych ještě skousla, spíš o naprosto nevyrovnaný přístup ve stylu jak se kdo zrovna vyspal, kdo ho nasral cestou do práce a podobně. A obrovské rozdíly v úrovni učitelů, dost špatní byli právě v těch stěžejních předmětech, 2 roky nebyla např. pořádně vyřešena absence matikáře a zastupovali hodně staří důchodci, kteří to nedávali. K tomu starosvětské elitářství, které se ale muselo skrývat za hranou komunistickou angažovanost. Na tenhle gympl bych dítě nikdy nedala ani dnes, i když vím, že je to tam už úplně jiné.
Kromě toho byl tehdy ještě dost omezený přístup na vysoké školy, dost záleželo na prospěchu a ten byl ve hvězdách, ať se člověk snažil nebo ne. Snažila jsem se v prváku, trochu v druháku, pak jsem se na to vykašlala a řekla si, že holt vzdávám vysněnou školu a půjdu tam, kde mě vezmou i s trojkama. Kupodivu těch trojek na vysvědčení moc nebylo ani při úplné rezignaci na učení.