Re: Hodnocení diktátů

No, dcera na 8G chtěla, ale příprava ji tedy moc nebrala, navíc tedy byli tragicky pozadu v matematice. Pořád dokola tam počítali to stejné, dcera se už tak nudila že napsala velkou písemku za pár minut a šla spát dozadu ve třídě na koberec
Nakonec tam občas měla chyby, takže matematika byl předmět, kde neměla čistou jedničku.
Ale přijímačky zvládla, mně přišlo že se to dá i bez nějakých extra znalostí přes logiku.

Po nástupu na 8G se projevila tragická úroveň matematiky na zdejší ZŠ, byla pozadu v probrané látce asi tak snad o rok minimálně. Uměla jen tu "malou" matematiku, nic složitějšího než dělení nebrali.
Takže jí vycházela známka 2-3, byla jsem na konzultacích a učitel mě uklidnil, že je jasný jedničkář, že patří mezi nejlepších 5 hlav ve třídě. Teď v seknundě se už na tu jedničku opravdu tahá, pololetku měla za 34 bodů z 35, což byl pravděpodobně nejlepší výsledek.

Jediné, co k tomu říct- kde je vůle, tam je cesta. A bez práce nejsou koláče.
Zároveň já si byla jistá že dcera v hlavě má ( tedy skoro jistá ) a od toho bych se odpíchla, pokud máš pochyby, tak ho nedávej na nižší gympl, zvlášť pokud je výrazně pozadu.
Žádný život mu nezničíš, drtivá většina lidí na něj nechodí, to je jen takový optický klam.
Hádat se s desetiletým takovým způsobem je škoda, za pár let přijde puberta a nemá cenu si zkazit klidný vztah s dětmi o pár let dříve

Z místní základky uteklo hodně dětí na ZŠ do města, dcera se hlásila i na jazykovku, na další gympl, na klasickou zš do města, kdyby nic z toho nevyšlo. Nechtěla tady být za žádnou cenu, kdyby tady chtěla být, tak by tady do devítky chodila.