Re: Jak přistupovat k "línému" potomkovi?

U nás to bylo podobné...jen s tím rozdílem, že jsem k tomu začala přistupovat jinak, nevztekala jsem se, nenutila jsem a říkala si, že i s učňákem může být člověk spokojený v životě. Pořád lepší, než aby si mě v pubertě zaškatulkoval jako "matku hysterku". Hledala jsem učební obory a školy s maturitou, kde by měl aspoň nějakou šanci na rozvoj, sebeuplatnění.
Nakonec se to vše nějak vyřešilo samo, navrhla jsem mu školu, on to probral s nejlepším kamošem, řekl, že to zkusí, no a je tam. A myslím, že je i spokojený/no...hlavně tu školu nemá v nenávisti, což je úspěch.
Tak teď sklízím ovoce a prý jsem nejlepší máma na světě...a všechno mohlo být jinak, kdybych se držela toho systému, že musí mít jedničky a dvojky