Diskuze : Hlavní : Babičky a dědové

Žženo, jo o tom píšu.. u někoho stačí si říct "blbá kytka", neřešit jí a přenést jí do jiného pokoje. U někoho i to, že kytka byla přemístěna, je bráno jako útok.

Já mám osobní zkušenost - kdybych postupně nenastavila hranice, tak nám babička organizuje komplet celý život.. a to jako fakt. A i to, že jí třeba slušně požádáme o cokoli ( a žádá manžel a slušně), tak u babičky spustí lavinu slz, výčitek a proslovů na téma, jak je syn nevděčný a čeho se to na stará kolena dočkala a že ho takhle nevychovala.

Takže já slyším o tom, že mám ustoupit a trochu se přizpůsobit, ale z druhé strany žádný respekt ke mě a tomu, jak jsme si zařídili společný život, nevidím.

Proc bychom se na tomhle nemeli shodnout?

kokes, no na druhou stranu, v podstatě jsi ji tam nechala syna vychovávat. To bych osobně kousala těžko a ukázala hranice, že u sebe doma vychovávám já a ne návštěva. Jde to i slušně.

Kokes, ale takové některé maminky prostě jsou. Ta moje je něco podobného (s těmi žaluziemi a tak), ještě navíc docela drsná, ale vím, že nás má všechny moc ráda a že by za nás dýchala. Je potřeba to brát trochu s nadhledem. Můj syn je taky paličák a taky měl dřív tendenci se s ní dohadovat, ale to jsem mu zatrhla, přece jen jeho chování vůči ní musí mít určité meze. Teď už to bere s humorem a já taky, smějeme se, jak je ta babička drsná a jak nám někdy dává kartáč. Syn (nyní 12) to dokonce umí ocenit, jak je babička "hustá". Vím, že na to jednou budem s úsměvem vzpomínat.

Kokesbobes - tohle dělal táta - vždycky věděl, co a jak jsem měla udělat, co si pořídit a tak. Vytáčel mě krom jinýho i tímhle do vrtule. Nic nepomohlo. Začalo pomáhat až to, že jsem se vždycky jen podívala a řekla - děkuji ti za názor, vím, že tobě by se to líbilo takhle, ale já to chci takhle.
fakt jsem byla slušná a nechápala, že jeho přesně tohle vytáčelo do nepříčetnosti. On teda vždycky chtěl rozvíjet diskuzi, ale já řekla - už jsem skončila tuhle debatu - a dělala si svý a ignorovala.
Takže atmosféra stejná - akorát jsem nezuřila já, ale on.
Takže jediná rada - ano, děkuji, ale já /my/ to chceme takhle>