Diskuze : Zdraví : Kineziologie

Ahoj,

mám taky dceru (5,5 roku) a je taky hodně citlivá, brečí kvůli všemu, ale někde jsem četla, že je to vývojem, že takovýhle holčičky v tomto věku bývají ....

S kineziologií nemám zkušenost - kamarádka čarodějnice mě tam pořád posílá se synem, ale nějak se zrovna k téhle metodě nemůžu rozhoupat, myslím, že je tam nějaké riziko, přece jen se Ti hrabou ve vědomí i podvědomí - ale možná si to s něčím pletu...

Jen k té tchýni - kašli na ni a holku klidně "rozmazluj" dál - může se cítit jen "nedomazlená" a chce být víc s Tebou, jenže to neví, stejn tak se jí může stýskat po období, v nmž je teď její brácha (to soudím dle sebe - všechno jsem jako pěti, šestiletá chápala, ale přesto mi bylo strašně líto, že už nejsem miminko a ještě v deseti jsem se snažila vsugerovat si, že je to jen sen a já se probudím u mámy v náručí jako batole - a to mám za sebou krásné dětství...) - děti neumí přesně definovat, proč se cítí mizerně, ale nějaký dril a "výchova" vedou max. k sebeagresivitě nebo k agresivitě vůči ostatním...

Snažím se přijít na to, proč je taková. tchýně mi už řekla, že za to můžu já, protože jsem o ní měla starost, dkyž byla malá a snažila jsem se s ní mluvit když brečela a rozmazlila jí..... Jsem už v koncích, bojím se, že se tím vyčlení z kolektivu:-(

a jo, to mi vůbec nedošlo...
Takže jo - ale bude to delší:

Sama jsem polyalergik (alergii mám prokazatelně od 3 let), manžel je alergik-astmatik, můj bratr od miminka alergik-ekzematik, z rodiny bratra mého manžela jsou alergici všichni.
Od cca mých 10-ti let, kdy se u nás alergie začala diagnostikovat a léčit jsem se léčila na alergologii a už jsem si k tomu hodně načetla.

Když jsme plánovali mimčo, chtěla jsem se poradit se svojí alergoložkou jak se chovat a co třeba jíst v těhotenství tak, abych u mimča minimalizovala, případně co nejvíce oddálila nástup alergické reakce.
Velice mě ale udivilo, že mi řekla, že v prenatálu se nic moc dělat nedá, že jenom nemám jíst to, co by mě event alergizovalo (já ale potravinovou alergii nemám, jsem alergická na hodně věci, vyjma ale právě potravin a pylů).
Takže jsem začala pátrat jinde a objevila tuhle knihu - Alergie u dětí od: Étienne Bidat; Christelle Loigerot.
Ze které jsem si vzala to, že od 2-hého trimestru může dítě být senzibilizováno alergizujícími potavinami, která matka jí. Ohroženy jsou zejména děti s alergickou dědičnou zátěží.
Když jsem pak jsem otěhotněla, v podstatě jsem celé těhotenství a kojení do 1 roku (kojila jsem 2 roky)dodržovala celkem striktní dietu, kdy jsem nejedla ty potraviny, které jsou považovány za silné alergeny - tedy ryby, ořechy, hořčici, sladké mléko (zakysané výrobky jsem jedla), syrovou kořenovou zeleninu, tropické ovoce včetně banánů (doufám, že jsem na nic nezapomněla). Jediné, čeho jsem se nedokázala vzdát, bylo kakao, ale jelikož nemám potravinovou alergii, tak jsem právě tento jeden alergen zas až tak moc neřešila.
Když jsem to pak dietu ještě v těhotenství konzultovala se svou alergoložkou, řekla mi, že jí to připadne až moc přísné, ale že je to na mě.
Také jsem si zjistila, že v Porodnici v Podolí probíhá výzkum, kdy děti alergických matech osídlují po porodu bakterii E.Coli - takže jsem nechala synka do tohoto výzkumu zařadit a osídlit jej - každý rok chodíme na odběry a právě proto vím, že synek je v tomto směru v pořádku.

U synka jsem dietu, rozšířenou právě ještě o to kakao, kterou jsem praktikovala v těhu, dodržovala do jeho cca 2 let věku s tím, že do 1 roku byl striktně na bezlepku + neměl jiné mléko než mm a nejedl potraviny obsahující vaječný bílek. Hodně dlouho, tak do cca 10-ti měs. také neměl syrové ovoce - to jsem nechávala přejít varem proto, abych zničila alergeny. Od jeho cca 2-2,5 roku jsem postupně zkoušela zavádět, velice pozvolna, např. ryby, syrovou mrkev atp...

Myslím, že se mi to všechno vyplatilo.
Brala jsem to tak, že je to to jediné, co pro něj můžu udělat.

V cca 2,5 letech jsme ale stejně skončili na imunologii - údajně kvůli opakovaným rýmám a laryngitidám (i když fakt vždycky léčeným a doléčeným) se mu zbláznil imunitní systém a vždycky 1x za měsích měl tak 5-6 dní vysoké horečky kolem 41 stupňů, které vůbec nešly stazit, navíc při horečkách zvrací a vůbec nejí, no bylo to fakt strašné. Neměl žádné jiné příznaky, žádný kašel, rýma, vyrážka, nic, CRP v pohodě - jen ty šílené horečky... - to bylo fakt šílené období, už bych to nidky nechtěla zažít!
Na moji žádost ho tedy dětská dr. (podle ní to byla jen viróza) poslala na imunologii, kde ho nabrali a zjistli, že má téměř všechny hodnoty zvýšené, diagnostikovali hyperfunkci imunitního systému a nasadili mu vakcínu na úpravu.
Pan doktor mi tehdy vysvětloval, že tím, jak má alergii v rodinné anamnéze, je jeho imunitní siystém náchylnější k takovéhle nepatřičné reakci, je reakčnější - a těmi opakovanými infekty se prostě vybláznil a pak těmi horečkami reagoval zřejmě na jakýkoli banální podnět, který kolem něj proletěl....prý to byl jen krůček k tomu, aby se nastartovala nějaká alergická reakce, pokud by se to nezaléčilo...

On do doby před léčbou vakcínou trpěl při nemocích i na vysoké horečky 39-40 bylo úplně běžné. To se pak taky upravilo - resp. snížilo tak o 1 stupeň (pohybuje se, pokud už nějakou vážnější nemoc má, tak mezi 38-39 - ale on, ťuk, ťuk, ťuk, je naštěstí docela zdravý, angínu měl 2x za život, chřipku 1x, 1x zánět horních cest dýchacích..., jinak nic takového, jako třeba spála, záněty uší atp. ho nepotkalo, vyjma těch laryngitid a rým tedy, které musím hlídal a léčit, páč má tendenci vrážet se to buď do krku, nebo na průdušky, ale to už mám vychytané).

Tak - takhle to bylo u nás. Snad Ti to bude stačit.
M.