Diskuze : Zdraví : Děti v nemocnici

Kat - já zas mám výhodu, že ostatní členové domácnosti se s tím nějak poperou a kluci mě od toho ochraňují - takže když vidí pavouka, kterého já nezmerčila a je v mém území, tak ho likvidují, aniž bych já o tom věděla.

Jentakj, malinci mi neva. Sekaci taky moc ne. Kdyz uz to jsou to krizaci a vetsi kusy,zalezi na situaci..... Ukotveni v pavucine mi az tak neva. Jen kdyz to nekde vybehne, tak rvu a mam chvili dost husinu. Chalupa me v tomhle dost vycvicila. Dcera taky, ta hystercila a ja musim byt teda v klidu.

Tak to máš dobrý - i jen pohled na letadlo mě děsí při představě, že bych v něm měla snad být. Když letěl syn, byla jsem hrůzou paralyzovaná a do poslední chvíle jsem se musela strašně ovládat, abych ho vůbec nechala letět. Naštěstí učky to vědí, takže mě nemučili a nenutili s ním jet na letiště a propozice měl manžel, já ne. Takže jsem zazdila jeho přílet a neměla čas se strachovat, manžel jen zavelel - musíme jet na letiště, rychle, dělej - takže to jsem přežila.
U pavouků mě děsí jen pohled na něj, tenkrát na nás "zaútočili" samci pokoutníka ve větším počtu a syn dostal od učky radu, že se mi to bude líp snášet, když se seznámím s jejich životem, že je pochopím. Účinek to mělo naprosto opačný - děsí mě ještě víc.

Mad, klidne konfrontujte. Ja letadlem poletim. Ale nesnasim pocit padani. To je fyzicky tak straslivej strach a hruza, ze ne. A pavouky zvladam do urcite velikosti. I pres hnus jsem schopna to chytit do sklenice a venku vyklepat. Ale vlezt na me ....to uz je problem.

Zerat, to ale neni uplne normalni ani dnes. U dcery v 5.tride obcas nejaky "humor" probehne, ale tohle ne. To je dost brutus. Nevim, co teda delaji 11leti na FB?