Diskuze : Hlavní : Povídání o škole

Sam,
ale to přece nikdo nerozporuje. Část dětí ty přijímačky zvládne, část nezvládne, a část z těch, co je zvládnou jsou přijatí. Jde o to, co zaznělo v úvodním článku. Čím víc lidí něco zvládne, tím musí být laťka níž. Stejně tak jako asi bude "laťka níž" na ZŠ, kde by měli v té páté třídě všichni nebo třeba 2/3 dětí samé jedničky, protože to neodpovídá rozdělení "sil" v populaci.

A k tomu biflování jsem našla zajímavý článek, odkaz níže.

Vzdělávání patří k čelným položkám zdejších politických slibů a státních priorit. Zároveň bychom však těžko hledali jinou důležitou oblast, kde český stát reaguje na potřeby moderní doby tak opožděně. Každý, kdo někdy v životě usedl aspoň na deset minut k internetu, by měl pochopit, že biflovat se encyklopedické znalosti je ztrátou času. Notabene v době, kdy lze nosit přístup k internetu neustále v kapse. Přesto encyklopedické biflování v českých školách podle kritiků převládá. Každý také ví, jak užitečné je umět anglicky, přesto školy nemají peníze na učitele z řad rodilých mluvčích. Nebo v obecné rovině: neexistuje důležitější profese, která by našim dětem víc zasahovala do jejich rozvoje, než je učitel, přesto učitele platíme způsobem, jako by na nich skoro nezáleželo.

Stejné je to se zmíněnými známkami: nikdo je vlastně nepotřebuje, přesto se známkuje. Ani sami středoškoláci nepotřebují dobré známky. Potřebují se umět orientovat v životě, umět jazyky, stále důležitější finanční gramotnost, rozumět všudypřítomným médiím, orientovat se v textech nebo dokázat nějaký čtivě napsat, řešit nástrahy moderního světa, zvládat najít si a zanalyzovat informace, oddělit podstatné od nepodstatného…

Čeští středoškoláci si však dál zvykají, že důležité a zajímavé věci vstřebávají mimo školní výuku, zatímco do školy si chodí pro známky. Neboli pro formální, nikdy ne ale objektivní potvrzení toho, že jsou pro studium způsobilí. Past této praxe ukazuje řada studií popularizovaných i v Česku. Z nich vyplývá, že snaha dostat dobrou známku a něco se naučit nejdou ruku v ruce jedním směrem. Někdy se dokonce vylučují.

http://www.eduin.cz/clanky/respekt-snaha-o-jednicky-brani-detem-v-uceni/

Sam,
to tu už někdo vysvětloval, že jazykové pobyty pořádají daleko častěji mimopražské školy, snad je na to nějaká dotace?

Monty,
chodí tam ty děti,které zvládnou přijímačky, i tu školu dodělat. Je spousta dětí,které se hlásí,ale zkoušky nedají.
Jak bys asi nastavila jinak podmínky pro přijetí? Na tom,že se někdo připravuje na nějakou zkoušku-test osobně nevidím nic špatného. I ve škole se připravuješ na test nebo zkoušení. Minimálně na to mrkneš a ujistíš se,že to dáš.
Navíc ten 8G má i tu výhodu,že tam máš +- stejně nadané děti a spoustě dětem prostě sedne ten kolektiv podobně naladěných dětí.
Základka nám také třeba nenabízela jazykové pobyty a rodilé mluvčí na jazyky. Na gymplu je to normální.
A ze strany rodičů je ta velká poptávka po 8G patrná už roky. To není žádná módní záležitost. Opravdu v mém okolí se všichni snaží ty děti z těch základek dostat pryč,jak jen to jde. Ať už na 8g nebo třeba jinou lepší nebo jazykovou školu.

Monty a o cem to podle tebe vypovida? Podle me jen o tom, ze se v Praze na 8G hlasi kde kdo (tu zkušenost mám i osobni). A možnost 2 přihlášek. K nám si nikdo ze sousedního krajského města druhou přihlášku dávat nebude.
Poměr zaku 5.trid a míst na 8G je u nás určitě horší než v Praze, hranice přijetí stejná jako v Praze (kromě cca 3 top.gymplu) OSP se u nás dělají.