Diskuze : Hlavní : Kdy mít děti

Jiřko, já ti rozumím a věřím ti, že to máš všechno promyšlené a věřím i tomu, že by to z tvé strany opravdu fungovalo.
Ale dokáži se vžít i do člověka, který má obavy a už do toho nechce jít.
Ty máš touhu, máš energii a vůli, vidíš to tedy z této perspektivy.
Člověk, který nemá touhu, nemá energii, má třeba i nějaké vlastní potíže a hendikepy, je už starší ... to zase vidí z úplně jiné perspektivy.
Znám shodou okolností podobný případ ze svého okolí (žena hyperaktivní, energická, moc by chtěla, muž sice milující, ale už pociťující věk a úbytek sil, takže nechce), takže to znám celkem zblízka z obou stran.
Je to nešťastná situace, ale jak se říká ohledně nesouladu v sexuálním apetytu, že podřídit se musí ten náruživější (protože těžko nutit člověka, který to tak necítí a nechce), i v této situaci se podle mě bohužel musí přizpůsobit ten více toužící, protože těžko si pořizovat dítě, když to tak partner necítí a nechce (a to uvažujeme o jednom dítěti a zdravém dítěti, narodit se ovšem mohou i dvojčata nebo nemocné dítě atd.)
Kdybyste měli jen jedno dítě nebo dokonce žádné, byla by to možná trochu jiná situace, ale máte dvě zdravé šikovné děti, to není vůbec málo, to bych se snažila mít na paměti.

Danulu, ale ono nejde o to, že se mají vzájemně rádi a dokáží si tolerovat odlišný temperament.
Jde o to, že další dítě by citelně zasáhlo mužův život, to už by nebyla otázka manželčina temperamentu, který ona si může někde vybíjet, zatímco muž leží.
Muž, pokud je milující a zodpovědný, by nejspíš cítil povinnost se o dítě starat spolu s ženou, přizpůsobovat se mu, a to už je třeba nad jeho síly.
Je to samozřejmě jen hypotéza na dálku, jako vše tady, ale já si to tak umím představit.

Ale ja prece nepisi nic o vasem vztahu v pocatcich, ale o tom, jak to mate poslednich 9 let. Psala jsi, zes zacala touzit po diteti, zminila to manzelovi a ten to odmitl a navic zapocal (zatim) devitilety celibat...z tve strany nedobrovolny.

Problem neni, ze jsi zatouzila po dalsim diteti, to zatouzi pomalu kazda. Co jiz neni uplne vsedni je tva obsese tou myslenkou, umocnena vsemi temi lety. Jsi smutna a places v soukromi (tva slova).

Ja treba take obcas zatouzim, ale logicky vim, ze uz nechci, ze je to momentalni a prakticky nechci mit dite po ctyricitce. Ty bys mela byt schopna tu touhu zpracovat do nejake snesitelne podoby. Takhle se uziras uplne nesmyslne.

Podle meho neni reseni si nabrat jeste vice aktivit a zamestnat se, ale naopak zpomalit a najit si cas si uvedomit, nakolik te opravdu tvuj zivot uspokojuje. A zmenit to, co te neuspokojuje. Budto zmenit, nebo se s tim smirit. Ne se po zbytek zivota uzirat.

Jirko, nekolikrat jsi nacala "neco" traumatickeho, co se udalo pred dvema lety a diky tomu nelze jiz tyto touhy saturovat skrze "vlastni" krev, byt ne primo vlastni dite. Mas tento zazitek zpracovany? Dle meho ne.

Opakovane pises o smutku na dusi. Poplakani si v koutku. Ja porad vidim korelaci mezi tvou touhou a uplne jinym problemem, nez je treti dite. Porad mi to prijde, jako zastupny problem, aby se nemuselo resit to, co vlastne resit nechces. Tvuj vztah s manzelem.

Ono je sice hezke, ze jsi s manzelem zustala i pres jeho impotenci, ale ani impotentni pary nejsou odkazany k celibatu. Tu intimitu, blizkost, sex si porad uzivaji. Sex neni jen penetrace. Z tveho psani tam skace daleko vic problemu, nez nenaplnena touha po tretim diteti. Uz to, ze tvuj manzel s tebou nechce byt. Proste nechce s tebou sdilet tvou sexualitu. Nechce tvou blizkost. Nechce s tebou sdilet zadnou intimitu. Vas vztah jsi popsala, jako dva ovdovele duchodce, co nikoho jineho nemaji a tak spolu koexistuji, protoze tim padem u snidane nejsou vzdycky sami a je levnejsi si pronajmout na vylety jeden pokoj misto dvou. To je sice mozna harmonicky vztah, ale ne harmonicky PARTNERSKY vztah.

Mozna to bude krute, ale muj nazor je takovy, ze jsi citove vyprahla a mas dojem, ze mit dite, tam mas ke komu ty city smerovat a od nekoho zpetnou vazbou je ziskavat. Ale tohlo by dite vyresilo na docasnou dobu a co pak? Kdyby k nemu manzel svolil pred deviti lety, tak je ted to dite bezmala stejne stare, jako tvuj mladsi syn...mam doma devitiletou dceru a vim, jak je sobestacna a jak moc chce byt samostatna. Neni to mazlive miminko. Touzila bys tim padem po dalsim diteti?

Tvuj problem neni absence tretiho ditete.

Jirko, napsala jsi dve zajimave myslenky...

Jedna, ze jsi extremne souteziva a trosku mi prijde, ze se trapis, ze jsi tuhle pretahovanou o pocet deti nevyhrala. Zejmena, kdyz nasledne pises toto, cituji: Když dám na misku vah, co mohu ztratit a co získat, tak nějak vlastně nevím, co bych tedy získala...leda asi pocit, že jsem si dupla a vymanila se z celibátu?

Ano, je to reakce na milence, ale shrnuje to tvou celou situaci.