Diskuze : Záliby : Výměna manželek

já jen k tomu uspávání obecně. Mám dvouletého a musím ho uspávat, jinak by si vyřval plíce. Ještě to prostě beze mě nedává, aby si sám lehl já zhasla a po chvilce odešla. To jste děti na začátku nechali vyřvat, nebo vám usnuly po chvíli bez pláče? Já bych ho zatím nenechala vyřvat, i když bych samozřejmě brala, kdyby si lehl na postel a časem sám usnul. Doufám, že k tomu časem dospěje sám.

Já na rozmazlené děti říkám "dítě je rozmazlené tak, jak rodiče dovolí, kdyby to rodičům opravdu vadilo, usměrní ho"
Asi budu sama, ale ten prcek mi nepřišel až tak rozmazlený, naše se chovají podobně, až na usínání, děti ze zásady neuspávám a chci mít klidné večery. Cizím se děti můžou zdát jako rozmazlené, ale rodičům (nám) ne.


U té druhé rodiny jsme hádala drogy už při prvních slovech a myslím, že ano, byli to nejenom zuby, ale i celková vyžilost, psychická labilita, třes rukou.......
Navíc si myslím, že ten druhý tatínek děti dost bil, že kolikrát by je opravdu i zmlátil, ale bránila mu v tom kamera.
No a scéna kolem mandarinek byla neskutečná, on řeší, že děti snědli kilo mandarinek, ale plánují další děti.....

Ukrajinská maminka je důkazem, že i ženy při těle můžou být krásné.

Val,
já mám třeba manžela jedináčka a žádný to jedináčkovský klišé nesplňuje. Vůbec není sebestředný, rozmazlený apod. Jediný, s čím měl jako jedináček problém, bylo v pubertě, že si připadal víc pod drobnohledem, což by coby vícedítě asi nebyl. Dáno to bylo taky tím, že tchyně je celoživotně v domácnosti, nemá koníčky a přátele, a měla dost prostoru se hnípat v každé známce apod. Ale jinak měl paradoxně poměrně studenej odchov. Tcháni nejsou moc kontaktní ani citoví.

To mení o jedináčkovství, ale o trochu prdlé matce.
Nejstarší byl jedináček do sedmi. Sám usínal od dvou a půl. Do restaurací jsme s ním chodili odjakživa (protože jíst jsme potřebovali my rodiče), na dovolenou po ČR a pak i autem do zahraničí taky (protože jsme my dospělí potřebovali oraz a vypadnout). Prostě žil s námi náš život.
Zrovna mi přijde, že tahle lehkost se s dalšíma dětma trochu vytrácí, čím víc jich je, tím těžkopádnější ty pokusy o normální fungování jsou

Ale houby - to si jistě nemyslí.
Moje kamarádka má jedno dítě, další mít nemůže - a když se bavíme o dětech, tak jsem jí říkala, že dle mýho názoru je výchova jedináčka náročná a těžká - všechno si musíš určit rozumem, protože na to dítě máš čas - přijde mi to prostě hodně náročný.
A ona zírala a zas mi řekla, že jí přijde, že náročný je mít víc dětí, protože musíš volit a že ona to má jednodušší.
Je to prostě věc náhledu.