úžasné :o)

Můj obdiv patří všem maminkám které toto zvládají a které se chystají to zvládat. Čekám nyní naše první miminko a popravdě řečeno vždycky jsem měla velmi silné řeči o tom jak budu mít hodně dětí. Nejen, že se nám to zdravotně nejspíš nepodaří, ale já sama si to dovedu čím dál tím míň představit. Už jen to těhotenství, první 4 měsíce jsem byla největší kamarádka se záchodovou mísou a postelí a představa, že by okolo mne bylo malé dítě o které je nutné se starat, je pro mě nepředstavitelná :o))) Nidky samozřejmě člověk nemůže řkat NIKDY a proto jsem zvědavá jak to všechno bude. Moje maminka nás měla 3 vždy po dvou letech ( 1971 - 1973 - 1975 ), je invalidní a vždy jsem obdivovala jak to všechno mohla zvládnout, velice si jí za to vážím a obdivuji. Článek mne nejen dohnal k slzám smíchu ale také k zamyšlení a to je krásné.
Všem přeji zdravé a co nejvíce pohodové děti. Držte se :o))