4.11.2008 11:56:33 Lída+2
Re: stěhování na vlastní kůži
TAky jsem zažila...stěhovali jsme se když my bylo 13let)7. třída)...segra o 2roky mladší..přestěhovali jsme se 30km daleko od původního bydlení...(spojení BUSEm jakš takš... a vlak tam nejezdil- myslím tím směrem) .....
Osobně jsem to nesla velmi těžce....chtěla jsem zůstat na tý základce co jsem na ní chodila...znamenalo by to denně dojíždět 30km....naši o tom nechtěli ani slyšet.
Kolektiv ve třídě mě vůbec nepřijal....byli spolu od 1. třídy..jak by taky mohli, že jo....
U segry to bylo jiný...jak byla na začátku pátý třídy bylo to ještě v pohodě....
(bejvalo by to vůbec nevadilo...to dojíždění od prváku jsem stejně do toho města jezdilůa na prumku
)
MAnžel se chtěl stěhovat...jsem mu řekla, že jen přes mojí mrtvolu, že klukům nepřipravím to co jsem měla jako malá a pokud se chce někam stěhovat tak do začátku první třídy...to už proběhlo..takže budem tady...než kluci dochodí školu...základní....
Odpovědět