Výborný článek.

Knížky pana Tomáše Nováka (z nichž hodně napsal s dnes už nežijící také výbornou paní Capponi) patří k mým oblíbeným, připadají mi na rozdíl od jiných psychologů a psychiatrů (Plzák) velice lidské, pochopitelné a nestranné. I tenhle rozbor mi přijde velice lidský.

U případu Rosnerových jsem měla z médií podobný pocit - jak ti lidé mohou zvládat tolik dětí, navíc problémových - museli by být svatí, aby jim občas neujela ruka.

Ty závěrečné odstavce pro mě vůbec nevyznívají tak, že pan Novák je pro to, aby byly tělesné tresty trestné. Spíš popisuje situaci, a zdá se mi, že je buď neutrální nebo spíš trochu na straně toho rodiče, který plácl přes zadek.