Re: Ohled k vozíčkářům

Victory, já to nedovedu líp než jak jsem to napsala...holt nejsem dokonalý řečník, ale slon v porcelánu. Ale všechny názory respektuju, i Danielin. Mně opravdu nevadí, že svůj příběh takto uveřejňuje a řeší, respektuji ji, že dělá, co cítí jako nejlepší. Respektuji každého z vás. Takže jí fandím s váma a myslím, aby byla šťastná. Já jí s respektem v očích chtěla přispět, jak bych situaci nejlíp řešila já, aby se pak po svém rozhodla, tak to berte. Když někomu sděluji, že já bych něco řešila jinak a že on se mi zdá v tom a v tom takový a makový - není to proto, abych ho ponížila a sebe povýšila! Nebo že bych sebe stavěla na pozici znalkyně pravdy a jeho do pozice, že pravdu nemá. Je to proto, že mu chci ukázat svůj pohled, aby se jeho pohled rozšířil a mohl se líp orientovat. Čím víc lidí hlavy dá dohromady, tím širší úhel pohledu, ne? Jen to myslím návrh na ozkoušení! A víte proč? Protože mně když bylo hodně těžko, tak jeden návrh k ozkoušení, který mi tehdy přišel do cesty, jsem přijala a přinesl mi první krásné plody a rozmotal můj nešťastný bludný kruh. Nic není černobílé a každý z nás má určité procento pravdy, je potřeba vyslechnout každého, to je samozřejmost, ze které vycházím.

Závěr: Prostě si myslím, že spravedlnost je a tento svůj argument dávám do opozice k názoru, že "spravedlnost není".

Vysvětlení filozofické :-):
Spravedlnost není pro toho, kdo ji předem zavrhne aniž by se pokusil ji hledat. Protože začít se musí u sebe, tam je hlavní viník všeho neštěstí a ne ti "zlí" okolo. Právě proto, že spravedlnost je, proto prožíváme naše neštěstí a je to právě důkaz existence spravedlnosti, když se nám přihodí něco nemilého. To je těžké si přiznat, že sami jsme strůjci štěstí svého a že sami jsme si na vině - právě tohle poznání rozmotává každému bludné kruhy a rozpouští vlastní neštěstí....A již naše moudré babičky říkávaly "Koho Pán Bůh miluje, toho s křížkem navštěvuje".