chápu

Dobře to znám.Vzdala jsem IVF až po 10-ti letech v 41. Byla jsem totálně na dně, takže se žádný zázrak nekonal. První dítě jsme adoptovali po dvou letech, za tři roky další. Nevyměnila bych je za nic. Mateřské instinkty najíždějí pomaleji,nejsou v tom ty hormony, ale spolehlivě se dostaví,neboj. My ženské jsme nastavené na to chránit a milovat mládě, ne "moje dítě - moje krev". Krásně to bylo vidět na reakcích rodičů těch vyměněných holčiček. Takže se ničeho neboj a jdi do toho. Jo a k té rase - já se taky bála, ale mám 4 letého poloromíka a je krásnej, zdravej, hodnej a chytrej.