Mira zamestnanosti zen

Mys, tak jsem nasla tohle:

je to od Helena Koryntová (podle údajů genderových organizací a úřadů práce) z unora tohoto roku


Věková Míra zaměstnanosti žen
kategorie
žen bez dítěte s dítětem


20-24 84,7 26,2
25-29 90,6 38,9
30-34 84,5 61,0
35-39 83,0 78,5



Dale se tam pise:
Participace žen na pracovním trhu je v České republice trvale velmi vysoká (62,5 %). Co se týká vytvoření vhodných podmínek harmonizace zaměstnání a rodinného života vykazuje Česká republika v oblasti příslušných politik jistý deficit. Například možnost využívat flexibilních a zkrácených forem pracovních úvazků je v České republice spíše zanedbatelná (jen 5,3 % zaměstnaných žen pracuje na zkrácené úvazky).

Co se týká chování zaměstnavatelů vůči ženám s dětmi, můžeme konstatovat, že rodina je pro ženu při vstupu na trh práce určitý handicap . Zaměstnavatelé často vycházejí z předpokladu, že žena se mateřstvím stává rizikovější pracovní silou, což je z jejich hlediska na kompetitivním trhu nežádoucí. Zaměstnavatelé očekávají větší riziko absencí z důvodů péče o děti, menší návratnost investic do lidského kapitálu ženy či dokonce menší zainteresovanost žen na procesu produkce právě z důvodu koncentrace na děti a péči o domácnost. Taková racionalizace diskriminování ženské pracovní síly je zaměstnavateli stereotypně uplatňována i ve vztahu k ženám, které se matkami ještě nestaly.

Zatímco zaměstnanost žen obecně klesá s narůstajícím počtem dětí (opouštějí pracovní sílu nebo redukují své pracovní úvazky), muži vykazují protichůdnou tendenci.

Zatímco zaměstnanost žen obecně klesá s narůstajícím počtem dětí (opouštějí pracovní sílu nebo redukují své pracovní úvazky), muži vykazují protichůdnou tendenci.

České ženy jsou tak v podstatě postaveny před dvě možnosti: přijetí práce na plný úvazek (v kombinaci se zajištěním neformální péče o děti), nebo co možná nejdelší setrvání s malými dětmi na placené rodičovské dovolené.Druhá možnost nese pro ženy jiná negativa: znamená určité uzavření na velmi dlouhé rodičovské dovolené, což přináší důsledky ve formě kumulace handicapů pro následný vstup/návrat na trh práce ve smyslu větší pravděpodobnosti poklesu lidského kapitálu a tím zhoršení vyhlídek na nalezení kvalitního pracovního místa. To s sebou nese i dopady na budoucí mzdovou situaci žen.

Předložené statistické ukazatele indikují, že rodina je tak pro ženu určitý handicap při vstupu a návratu na trh práce. Zejména reálné, ale i potenciální mateřství (v budoucnu očekávané), se jeví jako jednoznačně handicapující faktor pro ženskou pracovní sílu.

Bližší vhled do rozdílů v nezaměstnanosti a v ekonomické neaktivitě mezi muži a ženami nám umožní ukazatele jejich struktury dle věku. Ženy ve věku 30 až 44 let, stejně jako muži, vykazují nejnižší podíl na ekonomické neaktivitě (jen 8,1 % u žen a 2,7 u mužů). Vysvětlením může být to, že v tomto věku partneři zpravidla vychovávají nezaopatřené děti, a tudíž je vytvářen větší ekonomický tlak na participaci na pracovním trhu. Paralelně však můžeme vypozorovat, že stejná věková kategorie žen (30 až 44 let) se podílí v největším rozsahu na nezaměstnanosti (37 %), zatímco muži této věkové kategorie naopak v rozsahu nejmenším (25,7 %) - opomeneme-li věkovou kategorii 60+. Tyto údaje mohou potvrzovat hypotézu o relativně významném znevýhodňování žen na trhu práce v době výchovy dětí oproti mužům, jimž stejné věkové období nepřináší na pracovním trhu takové bariéry.