Právě zažívám to stejné v bleděmodrém! Za šest týdnů mám termín porodu, třináctiměsíčního dráčka neustále v patách, muž chodí domů cca v šest a dvakrát týdně přijde, až když dítě spí. O víkendu a po večerech se jí věnuje - hraje si s ní, koupe a teď začali i na chvíli chodit sami ven. Volný čas nemáme vlastně ani jeden, leda těch pár momentů večer, kdy padáme na ústa.
V čem je problém? Naštěstí jsem zdravá, ačkoliv jsem přibrala zatím jen šest kilo, není divu. Strašně mě štve, že můj muž nevidí, kolik toho doma dělám, ten věčný boj s vlastní únavou!!! Jsem sice těhotná, ale dělám samozřejmě naprosto vše, včetně nákupů, veškerého úklidu a umývání oken. Moje blbost? Možná.
Manželovi to časově už tolikrát nevyšlo, ano z vážných pracovních důvodů, že potraviny samy do lednice nenaskáčou a žít s batoletem ve špíně není to pravé ani pro mě, od přírody laxní uklízečku
.
Mám samozřejmě obavy z toho, že po narození druhého dítěte nebudu zvládat naprosto nic. S dcerou jsem první měsíc neřešila 18h denně nic jiného než kojení a údržbu nemocných prsou.
Takže jsem navrhla, že na dobu nezbytně nutnou si jedenkrát týdně objednám paní na úklid a žehlení. Takové cavyky jsem teda nečekala, několik hádek, já v slzách, tohle není můj muž! Takže jsem odjela na dlouho plánovaný prodloužený víkend pryč, že se manžel postará. Samozřejmě mu to nevyšlo v práci (a to si, prosím, organizuje čas sám, je OSVČ), takže byla povolána moje máma a manžel se staral sám jen jeden necelý den - přijela jsem včera ve tři.
Vítal mě vysmátý a v pohodě, jak zvládl uvařit a ještě si dal nohy na stůl. Dítě za.rané jak jetel, ale šťastné.
Přijela jsem do nepořádku, muž krom her s dítětem a uvaření oběda neudělal naprosto nic. Všude špinavé prádlo a hračky po třídenním řádění, prázdná lednice, kočičí záchod smrdí na sto honů.
Co mám dělat? Být zase protivná uslzená hysterka, která si neváží milujícího muže a táty, který se snaží? Po sto šedesáté osmé mu připomínat, co je třeba udělat a já bych to dělat neměla (sundat závěsy, čistit kočičí WC)? Už mě to nebaví! Taky musíte všecko říkat 6x? Tak nějak už pak nemám sílu na ty prý tolik důležité pochvaly, rozhodně to nemyslím upřímně. Mě někdo pochválí? Kde se, sakra, stala chyba?
Teď jsou venku, já sedím uprostřed toho bince a vylívám si srdce na netu. Asi si uvařím kafe (miluju řeči, že bych neměla pít kafe!!! Kdyby crack neškodil plodu, jedu v něm
) a pustím se do toho
!
Budu ráda, když mi někdo odepíše, večer na to mrknu.