Re: psychogenní zácpa

Připojím vlastní zkušenost, také máme problémy, dcerce je už přes 3 roky a na noc měla donedávna plenku právě kvůli kakání. Po infekci se ale zasekla a na porprvé to bylo 7 dní co vydržela - řekla, že to nepustí, protože ji to bolí. Ptala jsem se psycholožky a ta mi poradila 1. věřit, že to dítě zvládne - každé to zvládne!!!!! 2. pomoci od strachu - uvědomit si na sobě, co pomůže mně, když se bojím a čím mi to mohou druzí ulehčit. Takže my jsme zaprvé o to jako o strachu mluvili, zadruhé jsem jí řekla, že jako malí jsme s tátou měli ten samý strach (je dobré, když dítě ví, že to je běžné a že strach k životu patří a že jej mají i dospělí), ale nakonec jsme ho zahnali ("dupeme" na něj a křičíme ať jde pryč), také málá dostávala odměnu, když se to - jakkoli - povedlo a to proto zdůrazňuji, že překonala svůj STRACH a byla statečná - to si musí dítě uvědomit, že bylo statečně a aby bylo na sebe hrdé - pokud zažije pocit uspokkojení ze zsebe sama, nebude se již příště tolik bát dalšího kakání. U nás se to zlomilo v den, kdy jsem jí řekla (když se zase svíjela v křečích), že bobečky v bříšku pláčou, že už se tam nevejdou a chtějí ven do zachoda -"zaplavat si" a tak se tam "radovat" s těma dalšíma, co už jsou tam od mámy a táty - zní to dost ujetě - samozřejmě - ale myslím, že to všchno nakonec přineslo své ovoce a nejednou si sama sedla na nočník a krásně se vykakala - úplně sama od sebe a to ve chvíli, kdy už jsem se smířila, že ten den z toho nic nebude a přestala si malé všímat. Myslím si, že tu rodiče zbytečbě zdůrazňují stravu a různá projímadla - jedná se předevší o první velký strach dítětě a ten nelze vyléčit lactulosou, to jsou jen podpůrné prostředky ( i když prospěšné). p.s. zlom nastal asi po 14 dnech a je to teď čím dál tím lepší. Tak přeji hodně trpělivost a určitě nepanikařte, i když vím, jak je to těžké!!!!!!