Re: tak nevím

taky se připojuju do diskuze. Já (27) celý život prožila ve městech...ale nakonec jsme zvolili koupi domu na vesnici. Teď jsme tu přesně dva roky a můžu říct, že situace se zdejšími spoluobčany se začíná pomalu ale jistě zlepšovat. Už si tu nepřipadám tak nepatřičně bezejmená a začínám cítit, že nás i rodáci berou v potaz. Samosebou je to o lidech, někteří jsou prostě zabedněnci a těmi se netřeba zabývat. Ale lidé normální, jsou normálně zvědaví a lufťáci jim nevadí. Takže chce to opravdu čas. Hodně u nás udělalo, když teď prvorozený začal chodit do školky. Tak se drže a jestli vám jinak vyhovuje klid a blíž příroda, tak vězte že ty vztahy čas upraví.