Re: Zesmesnovani a partnersky vztah

Lidko,

mam ten pocit, ze kazdy tady mluvime o necem jinem...

Nezlob se na mne, ale ja se prave snazim o tu "vzajmenou toleranci" - snazim se vysvetlit, ze za jistych okolnosti si umim predstavit, ze "hra" na basnicky muze v partnernskem souziti fungovat mnohem lepe, nez ze budu omylat svemu partnerovi, ze tu danou vec by mohl delat tak, jak ho zadam a jak by bylo prijatelne pro klidny chod domacnosti ..

Klara prece nepise nic takoveho, ze by se jednalo o setrvaly stav, kdy dalsich x let az do duchodu se bude u ni doma nachazet papirky s basnickami....

Spatne by to bylo v okamziku, kdy by se to nelibilo jejimu partnerovi, kdyby se on citil dotcen apod.

To, ze si ze sebe umi delat lidi legraci a umi ji i prijimat (nejen si delat legraci z ostatnich) preci neznamena, ze postradame uctu, partnera odsuzuji ci soudim atd. Samozrejme to je podmineno tim, ze vim kde jsou hranice a kde ten humor konci.. a to mame kazdy jinak zarizeno..
Jinak citlive je moje dite (mimochodem vecne rozesmate piskle) a vim jake tema je tabu na humor u meho muze, stejne jako to vi on, cim a jakym zertikem by mne zarmoutil...Mame sve hranice, pro Tebe a Tveho muze jsou treba ty nase hranice nepochopitelne, stejne jako bysme treba ja a muj muz nemohli pouzit nas zpusob humoru ve vasi pritomnosti..

Myslim,ze nemas duvod byt smutna a pohorsena..Ve skutecnosti bychom zrejme meli uctu my k vam stejne jako vy k nam..Nikdy bychom ty pomyslne vase hranice neprekrocili a stejne nase deti budou vychovavany k citu a toleranci ke svemu okoli...