Re: Co?

Miško,
ten "dospělejší" partner, kterému se "nemusí nic říkat" by mě docela zajímal.... :-) Vážně, vy jste se s manželem vzali a od té doby všechno fungovalo a nenarazili jste na problémy typu "odkud se mačká pasta na zuby"? Ten vztah se neustále vyvíjí, lidé se poznávají.... a také se mění situace...
Když jsem byla bez práce a můj muž ráno nechal nádobí od snídaně na stole, nebo ho přendal na linku, bylo mi to jedno. On chodil do práce, a já měla celý den na to, abych s tím nějak naložila. Když jsem začala chodit do práce, začalo mi to vadit. Co by mu to udělalo, kdyby ten hrnek a talířek strčil rovnou do té myčky, abych já večer přišla do "čisté" domácnosti? Tak jsem ho o to musela taky poprosit. Jeho nenapadlo, že mně to vadí (když žil sám, tak si to uklízel večer). Prostě se změnila situace a museli jsme si to říct. Řekla jsem mu to normálně, a on se to snaží dodržovat. Ale spousta lidí má nějaký zlozvyk a často udělají znovu a znovu stejnou ptákovinu.... a i když je to opravdu "blbost", tak to časem tomu druhému začne lézt na nervy.
Vyříkat si to, a vyříkat si to "s humorem" mi přijde jako nejlepší řešení.

S dětma je to jiné - ty se narodí do nějakých "pravidel" a měly by je znát a mít zažitá, ale dva lidé vyrostlí v různých rodinách můžou mít trochu odlišné představy. A nemá to nic společného s věkem.... no a s tou žvejkačkou - tobě se nikdy nestal nějaký "hygienický" trapas? Já jednou se žvejkačkou usnula... co bych dala za odlepování žvejkačky z pelestě místo z dlouhých vlasů :-)))