Re: Vystřízlivění?

Drž se... Hlavní asi je, že se manžel snaží. Jinou povahu než má si asi přičarovat nedokáže, ale jakmile se přestane alespoň snažit, bude to konečná. A pokud jde o tebe, já si taky připadala vysílená tím věčným vycházením vstříc... Po narození malé jsem se přeprogramovala na 100% servis pro ni a na manžela už mi nezbývala energie. Byla jsem podrážděná, rozmrzelá, lítostivá a často i zoufalá. Teď budou dceři 2 roky a přestože je pořád pěkně divoká, dá se to už přežít.
Lidi se podle mě rozvádějí často úplně zbytečně. Prostě to přestane být dokonalé, tak hodí flintu do žita. Kdo má ale takovou "utíkací" povahu, nebude šťastný nikdy. Ani v desátém manželství.
Vzpomínej často na to, jaké to bylo na začátku vaší lásky. Mně to sice trochu rozlítostňovalo, ale zároveň i pomáhalo. Připomínala jsem si tak, proč HO miluju a přestala tolik hledět na to, jestli by mohl být dokonalejší . (To by mohl být každý chlap)