Re: Jak já Tě chápu...

Tedy musím říct, že ta Vaše poslední věta mě nadzvedla. Taky mám skoro dvojky, jak říkáte. Starší má dva roky a dva měsíce a mladší má půl roku. Moc ráda bych se vrátila do práce, ale opravdu to nejde. Ale ROZHODNĚ se považuji za stoprocentní matku, i když sedím hodinu přes poledne ulopocená u netu a odpoledně jsem šťastná, když mi staršího pohlídají na hřišti kamarádky a já sednu na lavičku.

Nechápu, jak můžete napsat takovou hloupost. Jsem ulopocená a utahaná, protože starší syn se do roku a půl budil po hodině a jen a jen plakal (byl nemocný) a mladší, bohužel kopíruje brášku a budí se v noci co 30 minut (přes den spí CELKEM hodinu a půl). Někdy dokonce nespí třeba do 4 do rána. Bylo by opravdu divné, kdybych utahaná nebyla. Na své děti jsem ale hodná, nekřičím na ně, věnuji se jim jak nejvíc to jde .....myslím, že je o nic neochuzuji. Když něco, tak zanedbávám domácnost (a někdy i manžela, který to naštěstí chápe a pomáhá jak se dá). Jak ráda bych si šla odpočinout do práce a aspoň chvilku nebyla ulopocená a utahaná.....stejně, jako maminy na mateřské neshazují pracující mamky, nemusela byste Vy shazovat ty v domácnosti. Není to vždycky naše volba.

Jen chci ještě podotknout, že i když jsem unavená VELICE, vždy jsem namalovaná (snažím se na sebe dbát), usmívám se na okolí a snažím se to na sobě nedat znát. Proto mě potom mrzí takové komentáře, jako byl ten Váš....