Re: Každý svého štěstí strůjcem

Lili, praktický příklad maminy, ne z Prahy (tam je to možná trochu jinak):
- hurá, v dubnu mi došel dopis, že od září vzali tříleťáka do školky. Můžu si hledat práci. Ze začátku chci částečný úvazek. Manžel je kamioňák, ale práci má nepravidelnou a příležitostnou, takže musím najít takovou práci, abych stihla dát dítko do školky. Vyzvednout ho může šestileťák, bo jde od září do školy.
- hurá sehnala jsem práci. Na 0,6 úvazku, ale musím dojíždět 20 km. Páč není spojení, tak vlastním autem. Ještě že jsme před časem koupili tu ojetinu. Jen si musím osvěžit řidičské dovednosti, cesta do města je poměrně frekventovaná a já bych to nemusela zvládat.
- 1. září: spouštíme projekt a začínáme fungovat.
- 20. září: ještě to jde
- 20. října: v práci dávám výpověď. Můj příjem za minulý měsíc byl 5.000,- brutto, tedy 4.450,- netto. Náklady na dojíždění činily 2.200. Lítám celý měsíc do práce jako blbá za 2.250, a to jsem ještě neměnily olej, peneumatiky, nebyly žádné opravy. Když z toho udělám 2.250 * 11 (měsíců do roka, 1 měsíc je dovolená), vydělám maximálně na opravy toho auta. Má to vůbec smysl?