moje máma mi říká maminko....

Moje máma, když jsem povila první dítko, mi z nějakého důvodu taky začala říkat "maminko". Dokonale mě tím mátla a vždycky jsem se otáčela, kdeže vidí babičku (toho času už 8 let na pravdě Boží). Musela jsem jí několikrát a důrazně požádat, aby to nedělala... já jí taky neříkám babičko jen proto, že jsem porodila její vnouče. Naštěstí to vzala. Od doktorů a sester mi to ani nevadí, koneckonců mají pravdu, jsem matka, to už mi nikdo neodpáře...a nepřijde mi, že by mě tím degradovali. A popravdě, po porodu jsem fakt měla pocit, že mi s dítětem vyňali půlku mozku, takže si zasloužím trochu jednodušší zacházení.

A co opravdu nemůžu vystát, je oslovení "mamino". Což na mě všichni kamarádi, když jsem poprvé někam vyrazila s potěrem, s oblibou volali : Ahóooj mamino, tak jak to jde? Tohle mě opravdu štvalo, tak jsem odpovídala: Vidíš, já jsem si ještě před rokem říkala, že bys stál za hřích, a teď jsem za MAMINU. Tak to už asi nemám šanci.... zrudli, srolovali uši a už si dávali setsakra bacha.