Záměr

Budete se možná divit, ale zrovna to nejméně pravděpodobné z článku je založené na realitě Inspiroval mne případ manažera, který se nechal zaměstnat jako zahradník a správce. Ale tak, jak je příběh popsaný, se samozřejmě nestal. To, jak jsem ho já popsala, ani nemá ambice tvářit se jako realita, schematičnost textu je záměrná, detaily v podobě různých klišé jsou použité jen jako symboly. Nejde v prvním plánu o moralitku na téma „peníze nejsou všechno“. Šlo mi více o případ člověka, který je odmalička veden dělat všechno „správně“, být „dobrý“, „uspět“, a on tomu upřímně chce dostát, věří tomu. Trvá mu léta, než z jeho podvědomí vypluje zřetelně na povrch zjištění, že takhle vlastně žít nemusel. Myslím si, že takových je nás spousta, kteří děláme některé věci jenom proto, že si myslíme, že je to tak správně, že to tak prostě musí být. Někomu je to možná jasné odjakživa, někdo nad tím začne přemýšlet dříve, někdo později, někdo třeba nikdy. Někdo se k tomu postaví tak, někdo onak. Nedávám žádný recept, neříkám, co je správné, je to jen úplně banální zamyšlení. Každý to může vnímat jinak a každý si v tom může vidět, co chce