tak to je přesně ta domýšlivost, o který jsem se zmiňovala... kde jsem probůh psala o tom, že císařovna je horší nebo lepší matka?????
pro mě bohužel. já si přála rodit přirozeně, ale nešlo to. neměla jsem z normálního porodu fobii, těšila jsem, ale neměla jsem ani šanci to zkusit, neb kvůli srdci by mě ani nikdo rodit nechtěl a já přeci jen nejsem sebevrah a když mi někdo řekne, že je větší riziko, že se něco podělá, tak nebudu doktorovi dupat po hlavě, že já přece snila o přirozeným porodu a nirváně a teď tohle :-D))) to opravdu tak není.
mindrák z něčeho nedokončenýho jsem měla i bez toho aniž bych si prošla kontrakcemi. jednoduše to nenazývám porodem proto, že je to dle mě operace a celej ten průběh je tak nepříjemnej, stresující, že to všechno budou dělat při vědomí, ta příprava, člověk jde jak na porážku a pak si tak nakonec i připadáš, neb to není jemný zacházení, ale vyndavání dítěte, čištění dělohy, zašívání, hází s tebou na tom kovovým stole ze strany na stranu..... ptali se mě na anestezii, všemožný rodinný anamnézy, ale že by mi někdo řekl, co se bude odehrávat, to ne. jsem prostě typ člověka, co raději ví, do čeho jde. nemyslím popisovat těhuli den před akcí, že to bude prostě krvák, ale připravit jí na to, že to nebude lehká jízda. já z toho byl hodně zaskočená, i z toho, že se mi chtělo hodně zvracet, i pak z tý manipulace na JIP, nějak mi nedošlo, že budu 24 hod. napojená na přístrojích a cizí ženská mi bude měnit vložky :-D)))) k bolestem PO se ani nejde vyjadřovat a ke 4. měsíce se hojící jizvě taky ne a to jsem ještě dopadla dobře :)))) já byla ta, co nějak čekala trochu ten porod za hubičku, jak pak někdo zmiňoval a stejně tak mi opravdu vadí, že mi všechny normálně rodící naznačovaly, jak jsem dopadla báječně, že mě bezbolestně kuchly! jestli si opravdu někdo myslí, že sešitá děloha a břišní stěna nebolí jako dvě svi-ě, je fakt blázen a že to opravdu silně bolí několik dní. jen snad dvě maminy byly na oddělení byly poměrně rychle fit, já se ploužila jako lazar ještě další dva měsíce, neb se to prostě hojilo pomalu a nic moc. no a v neposlední řadě prostě porodem nazývám stav, kdy dítě tělo přirozeně vypuzuje, dítě dorotovává, prochází prorodními cestami a i když to děsivě bolí, tak ten příchod vašeho vlastního dítěte na svět prostě cítíte, intenzivně prožíváte... mě to u císaře přišlo tak trochu komický... po veškerý asi hodinový přípravě se jen zeptají "cítíte něco?" a za pár vteřin vám z poza plenty ukazují dítě... výsledek jak nákup v supermarketu... jistě, každej takovej pocit nemá, já měla chvíli dojem, jak kdyby mi dítě v porodnici jen dali (když samozřejmě odmyslím ten fakt, že jsem se tam kroutila v bolestech a koukala v zrcadle na jizvu jako důkaz, že k tomu vážně došlo...)
takže já tady opravdu netvrdím, že by císařovny byly horší či lepší rodičky, nebo snad matky. mě jen a jen líto, že to pprostě nezažiju, přičemž i mě jde vlastně jen o to, vše zvládnout ve zdraví.ty krásný věci prostě nejsou zadarmo a bolest z porodů by neměla být předmětem soutěžení o to, kdo na tom byl hůř. já nevím, jak bolí kontrakce, tlačení, nástřih a maminky, co rodily normálně netuší, jakej je císař a jak to bolí po něm.
ovšem musím říct, že jsem se nesetkala s tím, že by opravdu někdo řekl chudáčku, tys měla císaře jo? většina se spíše lituje, jak je strašný, že trpěli v bolestec a jak já jsem na tom přece dobře, bže jedna kamarádka povídala, jakej je císař přece pohoda a už vidím jak mhouří víčka a myslí si cosi o cítě. dřív mě to bralo a chtěla jsem to všem vysvětlovat, že to tak není a kterej blázen tyhle mýty šíří, ale časem jsem pochopila, že to nemá smysl. osobně si myslím, že každej porod je jinej, že to není jen o prahu bolesti, ale každý tělo reaguje jinak, jinak pracuje, jinak se hojí a stejně tak, jako je sto porodních příběhů a sto prožitých bolestí, tak i tak je sto různých zážitků z porodu císařem.
a pokud se mám vrátit k tématu, tak jednoznačně já neříkám, že je nějaký porod dobře a jiný špatně a jen musím souhlasit, že BY TO MĚLO BÝT O VOLBĚ!!!! (samozřejmě pokud jde o život, je to už věc jiná!)