Co je normální?

Poslední dobou si kladu otázku co je normální a co už může být "trochu více?" - Nadprůměrnost?
Naše dcerka ve dvou letech už uměla zpívat i básničky. Od mrněte má ráda text - čtený i tištěný. Nechodila jsem s ní nikam do kroužků a do mateřských center. Jen jsem si s ní doma hodně četla a zpívala. Přišlo mi to ale normální. Od prvního roku dostává na narozeniny i Vánoce knihy. Vždy z nich má radost...
Ale jen chci napsat to, že ve třech letech se prakticky (jen s malou pomocí) naučila sama číst a psát. Takže teď jí kupuji pravidelně Čtyřlístek. Přečte téměř vše. Často jsme spolu hrávaly hry na rozdíly - co je velké a co malé? Nebo protiklady: Opak divokého? - krotký (ochočený)! Slovní fotbal? zmákne i poslední dvě písmena
Nechci se chlubit její dokonalostí. Jsem na ni pyšná jako každá matka na své dítě.
Ale když začala sama vymýšlet básničky a teď o vánocích napsala i sama pohádku... - začínám si říkat "Je toto normální?"
V říjnu měla 6 let. Do školy tedy ještě nechodí