To je zase...

... vědecké pojednání o porodu. Nevím jak kdo tady, ale já jsem u všech 3 porodů byla ráda, že už to mám za sebou, a to jsem je měla velmi rychlé. Taková poetika, to není nic pro mě. DOOPRAVDY tady některá při tlačení prožívala pocit, že to chce zadržet a užít si toho dítěte na půli cesty?
Jedna věc je mi ale jasná, mít můj chlap doma ženskou, jako je autorka článku, tak ho asi odvezou. Nic proti autorce. My jsme prostě více přízemnější a věci mezi nebem a zemí, tanečky a zpívání při kontrakcích a placenta v mrazáku a nějaké to sluníčko v bříšku či mlíčko v prsíčku, či děkování Bohu, to není nic pro nás.
Jsou to prostě děsné dojáky, ale na rozdíl od mlíčka v prsíčku toto bylo alespoň gramaticky OK, nebo jsem si alespoň ničeho nevšimla. Nechápu, co ty ženské pudí psát taková články v šestinedělí. Chce to alespoň půlroční odstup, už kvůli čtenářům.