Naprostý souhlas

A jen pro doplnění - z vlastní zkušenosti mohu říci, že gynekologové - porodníci jsou schopni vznášet křivá obvinění (ta nejhorší pochopitelně ve chvílích, kdy na pokoji kromě mě nikdo nebyl, tj. beze svědků...) jak jezuité při honu na čarodějnice, aniž by se obtěžovali aspoň nahlédnout do zdravotnické dokumentace ("Málem jste zabila své dítě!!!" "Vy jste jedna z těch, co nám přidělávají práci!!!" "Rodila jste s asistentkou, která tady utopila dítě!!!" atd.). Naopak u neonatologů, kde by člověk spíš čekal z logiky věci boj proti domácím porodům, jsem se setkala sice ne s pochopením pro domácí porod, ale alespoň s naprosto profesionálním přístupem, kdy mě nijak neobviňovali, ale konali bez sebemenších výslovných výčitek vše, co bylo třeba (pokud jsem na téma domácího podrodu sama nezavedla řeč). Tedy alespoň na JIPce. Fakt je, že než se tam syn dostal (což bylo až 2. den po příjmu), přehazovali si ho při příjmu asi hodinu jako horký brambor mezi dětskou ambulací a porodnicí... To je pro mě mimochodem asi zásadní důvod, proč bych znova doma nerodila - ještěže v jeho případě nehrály roli minuty...
(Nehci se opakovat, už jsem to tu psala, ale jen na vysvětlenou pro ty, co mé příspěvky v minulých diskuzích tohoto zaměření nečetli/y - druhé dítě jsem rodila úmyslně doma, načež pediatr, kterého jsem měla domluveného předem, zjistil, že mimčo není v pořádku; v porodnici mu pak zjistili vrozenou infekci neznámého původu, která neměla žádnou souvislost s domácím porodem - na všechna vyšetření do porodnice jsem poctivě chodila, péči asistentky jsem si k tomu platila navíc.)