zajímavé
Jako adoptivní matku puberťáka mě článek zaujal, ne se vším souhlasím (např. v úvodu zmínka o bonusech), ale rozhodně je zajímavý.
Autor krásně formuloval to, co opravdu cítím. Když je dítě v něčem úplně jiné než já, je pro mě mnohem těžší mu v některých situacích poradit a pomoci. To, že dítě je co se temperamentu nebo jiných rysů osobnosti jiné než rodiče se může stát a stává i u biologického potomka, ale v případě NRP je pravděpodobnost mnohem vyšší
A co beze zbytku podepisuju
horší než geny bývají následky zmrzačení ranou citovou deprivací a hospitalismem v dětských domovech a kojeneckých ústavech
Odpovědět